Na letošek připadá 50. výročí dění v roce 1968. Přestože v Polsku a tehdejším Československu měly tyto události odlišný charakter – v Polsku tehdy došlo k definitivnímu utažení poměrů po období tzv. „tání” v roce 1956 a současně s tím zde probíhala hanebná antisemitská kampaň, v jejímž důsledku docházelo ke zúčtování s osobnostmi z oblasti kultury a vědy, zatímco Československo v témže roce zažívalo několik měsíců relativní svobody, jež zase ukončila invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 –, důsledky dění byly v obou zemích značně podobné. V Polsku nastoupily represe vůči lidem z kulturního prostředí bezprostředně po březnových událostech – zatýkání, zákazy publikovat, emigrace. Přestože ve srovnání s Československem nebyla škála těchto opatření tak masivní, i tak jsou ztráty pro polskou kulturu a jizvy po morálních křivdách v polské kultuře citelné dodnes.

U sousedů v Československu nastupovaly represe postupně, nicméně způsobily takové zpustošení v české a slovenské kultuře, že se v 70. letech zemi dokonce přezdívalo Biafra ducha. Mladší generace o tom dnes příliš mnoho neví, takže je o tom rozhodně potřeba mluvit. Během letošního ročníku přehlídky bude realizován projekt Zmasakrovaná kultura. Polsko a Československo 1968. V rámci projektu vyjde polský překlad knihy Josefa Škvoreckého Všichni ti bystří mladí muži a ženy, uskuteční se několik debat a výstava.

1. debata – 27. dubna 2019 v 15.00 hod, Avion

Co nám dnes říká česká a slovenská literatura 60. let minulého století?

Jak dnes hodnotíme tvorbu Bohumila Hrabala, Milana Kundery, Josefa Škvoreckého a dalších spisovatelů, kteří začali publikovat v šedesátých letech 20. století? Jsou jejich díla pro nás aktuální, nebo už je to pro nás „pravěk“? A jak je na tom v tomto ohledu slovenská literatura?

(debata s překladateli a znalci české a slovenské literatury)

Moderuje: Zbigniew Machej

Účinkují: Joanna Goszczyńska, Andrzej S. Jagodziński, Jan Stachowski

2. debata – 28. dubna 2018, 15.00 hod, Avion

Ostře sledované filmy

Československá nová vlna, Polská filmová škola a pozdější Kino morálního neklidu – v čem se podobají a čím se liší. Současná reflexe filmů z tohoto období. Má česká a polská filmová škola tvůrčí následovníky? Jsou tyto filmy inspirací pro mladší generace?

(debata s filmovými režiséry a filmovými znalci)

Moderuje: Ewa Ciszewska

Účinkují: Jan Hřebejk, Martin Šulík, Andrzej Werner, Krzysztof Zanussi

3. debata – 29. dubna 2018, 15.00 hod, Avion

Umělci, kterým chtěli zakázat tvořit

Šedesátá léta v Československu a v Polsku – v čem se podobají a čím se liší. Polská kultura po březnu 1968 a československá kultura po srpnu 1968. Osudy umělců po roce 1968.

Moderuje: Andrzej S. Jagodziński

Účinkují: český spisovatel a vrchní zemský rabín Karol Sidon, slovenský spisovatel a novinář Martin Šimečka, polský spisovatel a režisér Andrzej Titkow, polský režisér a spisovatel Janusz Zaorski

Setkání s překladatelem Andrzejem S. Jagodzińským – 1. 5. v 16.00 hod., kavárna „Kornel i Przyjaciele” v Cieszyně

Prezentace polského vydání knihy Josefa Škvoreckého Všichni ti bystří mladí muži a ženy; moderuje Łukasz Grzesiczak. Knihu vydalo Wydawnictwo Pogranicze, Sejny 2018, ve spolupráci s Kinem na hranici u příležitosti 20. ročníku přehlídky.

Pražské jaro 1968

Výstava shrnuje zásadní historické události toho období v důležitých bodech. Zaměřuje se na atmosféru 60. let v kontextu Evropy a na to, co předcházelo srpnu 68 - obsazení ČSSR sovětskými okupanty a jaké byly důsledky selhání vnitřní politiky. Zmíněno je také kulturní podhoubí doby. Autorkou textů je Lenka Lindaurová z Českých center, historickou supervizi provedl Jiří Suk z Akademie věd. Spolupráce na sběru dokumentace a fotomateriálů probíhala mezi více než 20 institucemi, především ČTK, dobový fotoateliér Langhans, dále pak Národní muzeum, UPM, slovenská muzea, Národní galerie a celá řada dalších. Některé ilustrace pocházejí od studentů fakulty designu v Plzni. Výstava je k dispozici v mnoha jazykových mutacích a koluje světem v rámci 50. výročí událostí Pražského jara.

Supported by: