Názvy filmů ze sekce „Slavíme!”, jako například „Balanga” („Mejdan“), „Córki Dancingu” („Vábení sirén”) nebo „Wesele” („Svatba”) svádějí k mylné interpretaci. Jejich hromadný výskyt v jednom tematickém cyklu by se totiž mohl jevit jako příslib nejen dobré zábavy, ale také jako obraz změn politických režimů, proměňujících se zvyků a leckdy i hořké bilance národních stereotypů. Připomeneme si díla dnes již malinko pozapomenutá, stejně jako filmovou klasiku. Mezi posledně jmenovanými nemohl chybět „Konferenciér” Felikse Falka, snímek, který se řadí k tzv. kinu morálního neklidu. Jeho děj se odehrává v prostředí banketů, tanečních zábav a karnevalů. Jerzy Stuhr v něm ztvárnil nezapomenutelnou roli Lutka Danielaka, začínajícího konferenciéra, který kvůli vlastní kariéře překračuje další a další meze morálky.

„Svatba“ Wojciecha Smarzowského, film oceněný v roce 2004 v soutěži „East of the West“ na MFF v Karlových Varech je hořká tragikomedie, v níž režisér nastavuje nelítostné zrcadlo národním pokleskům svých rodáků. Autorem hudby k filmu je Tymon Tymański, který letos vystoupí v našem Festivalovém klubu. Dalším filmem je debut Łukasze Wylężałka nazvaný „Balanga”, film, který v 90. letech někteří filmoví kritici uznali za polský ekvivalent „Městečka Twin Peaks”. Diváci budou mít příležitost zhlédnout i jeden z nejprosluleších hudebních dokumentů v historii polské kinematografie. „Fala” („Vlna”) Piotra Łazarkiewicze přináší portrét Festivalu rockové hudby v Jarocině, jemuž se někdy přezdívá „polský Woodstock”. Film představuje nejen vzácný záznam vystoupení takových kapel, jako Republika, Aya RL nebo Madame. Režisér zachytil celkovou atmosféru závěru 80. let a přiblížil divákům fenomén legendární akce, organizované navzdory nevoli místních úředníků.

Nejslavnější ples v dějinách českého filmu natočil v roce 1967 Miloš Forman. Bezprostředně po premiéře se snímek „Hoří, má panenko!” v kinech promítal jen několik týdnů, načež byl stažen z distribuce vzhledem ke karikaturnímu zobrazení socialistické společnosti. Tím, že děj umístil do venkovské hasičské zbrojnice, se Forman vydal všanc komunitě hasičů, kteří se cítili být dotčení ostřím nelítostné satiry. Tvůrci byli dokonce nuceni na začátek filmu umístit titulek se sdělením, že film není v žádném případě namířen proti hasičům. Dnes z časového odstupu film „Hoří, má panenko!” diváky okouzluje především skvělým humorem a mistrovským formanovským stylem, který je kombinací stylu cinéma vérité s rolemi profesionálních herců a naturščiků. O zbývajících filmech z tohoto cyklu, mj. komedii „Bílá paní” (r. Zdeněk Podskalský) nebo filmu „Slavnost v botanické zahradě” (r. Elo Havetta), který uvádíme i v sekci „Mistrovská díla slovenské scenáristiky“, si budete moci již brzy přečíst v záložce PROGRAM.