Filmová kariéra Jiřího Brdečky kopíruje spletité zákruty historie Československa 20. století. Narodil se v roce 1917 v městečku Hranice na Moravě, do učitelské rodiny. Spisovatelské nadání a zvídavost zdědil po otci, mezi jehož zájmy patřilo cestování a jenž své reportáže z výprav po celé Evropě publikoval v místním tisku. Otakar Brdečka zemřel nečekaně ve věku pouhých 48 let, což zanechalo na teprve třináctiletém synovi Jiřím závažné následky. Smrt, odchod z tohoto světa a návrat zesnulých se tak později staly charakteristickými motivy jeho animovaných filmů. Jiří se vydává do Prahy, kde zahajuje studium historie umění a estetiky. V hlavním městě navazuje své první kontakty s filmaři, začíná kreslit humoristické ilustrace pro noviny a dokonce jednu dobu působí jako tiskový mluvčí společnosti Lucernafilm Miloše Havla.

V roce 1944 Brdečka obdržel pracovní nabídku od nově vytvořeného studia kreslených filmů, které v protektorátní Praze založil Richard Dillenz. Po válce, v roce 1948, debutuje jako režisér animovaným snímkem „Vzducholoď a láska”, za jehož výtvarnou podobou stojí malíř Kamil Lhoták. Od té doby působil Brdečka současně jako tvůrce dvou profesí: jako scenárista hraných filmů a animátor ve studiu Bratři v triku, které po válce založili Dillenzovi bývalí spolupracovníci. Jeho mezinárodní proslulost filmového animátora započala v roce 1962 filmem „Rozum a cit”, jehož výtvarnou stránku vytvořil Zdenek Seydl. Brdečkovy animace představovaly svět tužeb a snů určený dospělým divákům. Jako scenárista je mimo jiné podepsán pod filmy „Císařův pekař“ režiséra Martina Friče, „Až přijde kocour” Vojtěcha Jasného nebo „Limonádový Joe” Oldřicha Lipského. S posledně jmenovaným vytvořil Brdečka výjimečně plodný tvůrčí tandem. Brdečka a Lipský jsou spoluautory tří filmových komedií; v roce 1982 během natáčení čtvrté – adaptace pohádky Jana Wericha „Tři veteráni“ – Brdečka nečekaně umírá. Rozpracovaný scénář za něj dokončil Zdeněk Svěrák. Brdečkova bohatá filmografie zahrnuje několik desítek titulů, jež se řadí k nejvýznamnějším dílům poválečné československé kinematografie.

Nevšední svět Brdečkovy představivosti budeme mít už brzy příležitost hlouběji poznat nejen díky filmu Miroslava Janka. Na Chvalském zámku na okraji Prahy se 16. prosince uskuteční vernisáž výstavy „Jiří Brdečka 100 let – Od Limonádového Joa k zázrakům animace”. Budou na ní vystaveny mj. Brdečkovy filmové dekorace a kostýmy, storyboardy, ilustrace k jeho animovaným filmům a archivní fotografie.

Mikołaj Góralik