V českých dějinách mají letopočty zakončené osmičkou zvláštní váhu. I rok 2018 tedy představuje příležitost, abychom si připomněli výročí významných událostí 20. století z let 1918, 1938, 1948 a 1968. Tyto letopočty jsou zároveň důležitými milníky, jež se prolínají i Formanovým osobním životopisem. Podle jeho vzpomínek v roce 1938 v rodné Čáslavi poprvé navštívil místní kino, kde zhlédl projekci němé verze opery „Prodaná nevěsta” a kde podlehl kouzlu pohyblivých obrazů. Byla to zároveň doba uzavření Mnichovské dohody a ztráty části československého území, zatímco postupující agrese Třetí říše nakonec vyústila vypuknutím 2. světové války, během níž zemřeli Formanovi rodiče. Rok 1948 znamenal pro Československo počátek komunistického režimu, zatímco v umění došlo k nastolení socrealistické doktríny, proti níž se v 60. letech bouřili tvůrci československé nové vlny. Forman tehdy natočil mimo jiné „Černého Petra”, „Lásky jedné plavovlásky” i svůj nejodvážnější snímek – satirickou komedii „Hoří, má panenko”. Film byl v kinech uváděn jen několik týdnů a po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl zakázán.

Rok 1968 je pak nejspíš nejsymboličtějším letopočtem Formanovy životní dráhy a mezníkem dvou etap jeho tvorby. Režisér již tehdy žil na Západě – tváří v tvář událostem v rodné zemi se rozhodl prodloužit si služební pobyt ve Spojených státech, který se po premiéře filmu „Taking Off” (1971) změnil v emigraci. Pět Oscarů za „Přelet nad kukaččím hnízdem” (1975) a osm za „Amadea” (1984) z něj učinilo nejslavnějšího českého režiséra v historii. Úspěch posledně jmenovaného snímku byl tak obrovský, že jej nemohly zamlčet ani komunistické orgány v Československu. Miloš Forman zemřel 13. dubna 2018, tedy v dalším roce s „osmičkou” na konci. Na letošní rok připadá 50. výročí tzv. Pražského jara a při té příležitosti jsme připravili řadu akcí souvisejících s Formanovou tvorbou. Jedna z debat v rámci cyklu „Zmasakrovaná kultura” se bude týkat i kinematografie a tzv. „československého filmového zázraku”. Své přátelství s Formanem popisuje v knize „Všichni ti bystří mladí muži a ženy” Josef Škvorecký a křest polského vydání této publikace se uskuteční právě během letošního Kina na hranici. A konečně – ve filmovém programu nemohla chybět ani dvě Formanova arcidíla: „Amadeus” a „Hoří, má panenko”.

Mikołaj Góralik