V rámci tohoto projektu jsme od července realizovali dvanáct krátkých neformálních česko-polských rozhovorů – nešlo tedy o žádné závažné diskuse – v on-line prostoru, které vedla trojice moderátorů: Andrzej S. Jagodziński, Łukasz Grzesiczak a Anna Maślanka. V každém díle tohoto cyklu vystoupil jeden host z České republiky a jeden z Polska. Rozhovory byly opatřeny polskými a českými titulky a následně zveřejněny na Facebooku a YouTube.

Hvězdy české a polské literatury

Rozhovorů vzniklých v rámci projektu se zúčastnili literární hvězdy z obou stran hranice. Spisovatelky Petra Soukupová a Zośka Papużanka nám prozradily, proč je hlavním tématem jejich knih rodina, ale také co cítí během svého psaní. Ivana Myšková a Weronika Gogola se s námi podělily o svou zkušenost mladých autorek ve světě literatury, jemuž v určitém ohledu stále ještě výrazně dominují muži.

V literárně-hudebním rozhovoru nám Jáchym Topol a Paweł Sołtys vyprávěli, v čem se podle nich liší psaní prózy a písňových textů (a český host nám dokonce – – zazpíval, a to písničku s vlastním textem inspirovaným koronavirovou pandemií). Nechyběla však ani kontroverzní témata z oboru historie. Kateřina Tučková a Paweł Huelle hovořili o zmizelých sousedech – tedy o odsunutých Němcích, kteří se objevují v tvorbě obou z nich.

Film a nakladatelské odvětví zevnitř

V projektu spjatém s letošním ročníkem Kina na hranici samozřejmě nemohla chybět ani tematika filmu. Svět kinematografie v našem projektu reprezentovala vynikající česko-polská dvojice režisérů – Agnieszka Holland a Petr Zelenka. Hovořili mimo jiné o nejnovějších filmech z Polska a České republiky a o možnostech, které tvůrcům skýtá formát seriálu.

K literatuře, tentokrát ovšem poněkud přízemněji – z hlediska vydavatelského trhu, jsme se vrátili v rozhovorech s odborníky i zástupci aktivních nakladatelských subjektů. O tom, co a proč se překládá a vydává na obou stranách hranice, nám vyprávěly česká překladatelka z polštiny Lucie Zakopalová a také polská překladatelka z češtiny a zároveň vedoucí nakladatelství Książkowe Klimaty Olga Czernikow. O fenoménu polské literární reportáže a postavení literatury non-fiction v České a Slovenské republice pak hovořili Mariusz Szczygieł a vedoucí nakladatelství Absynt Juraj Koudela. O dopadech pandemie covidu na vydavatelský trh promluvili zástupci dvou jiných nakladatelství zaměřených na vysokou literaturu – polského nakladatelství Czarne (Monika Sznajderman) a českých Větrných mlýnů (Petr Minařík).

Cestování, cyklistika a svět po pandemii

Témata rozhovorů tedy kroužila především kolem literatury a filmu, ovšem zdaleka to nebylo všechno. Čerstvý vánek do našeho projektu přineslo pozvání dvou populárních mladých cestovatelů – Ladislava Zibury a Bartka Szara z blogu Paragon z podróży (Účtenka z cest), kteří nám povyprávěli o putování po Polsku a České republice autostopem. Naopak básník Jakub Kornhauser a překladatel a básník Ondřej Buddeus si povídali o souvislostech literatury a – – cyklistiky.

Nechyběla pochopitelně ani aktuální témata. Spolu s Krzysztofem Czyżewským a Martinem M. Šimečkou jsme se bavili o tom, jak bude vypadat svět po pandemii, se Sergiuszem Najarem a Miroslavem Vlasákem zase o uzavření česko-polských hranic a o tom, co z Prahy a Varšavy není vidět.

Pro účastníky a (jak věříme!) i posluchače tedy Česko-polské rozhovory na hranici byly nádhernou příležitostí k tomu, aby se setkali na česko-polských hranicích. A to přesto, že šlo o setkání pouze virtuální a hranice to byla jenom symbolická.

Dla uczestników i (jak wierzymy!) słuchaczy „Polsko-czeskie rozmówki na granicy” były więc piękną okazją do spotkania na polsko-czeskiej granicy. Nawet, jeśli tylko wirtualnego – i na granicy symbolicznej.

Projekt był finansowany ze środków Narodowego Centrum Kultury w ramach programu Kultura w sieci. Organizatorem było Stowarzyszenie Kultura na Granicy z Cieszyna, a partnerami: Biblioteka Miejska w Cieszynie, Centrum pro kulturu a společnost z Brna, Instytut Polski w Pradze i Czeskie Centrum w Warszawie. Patronat nad przedsięwzięciem objął ZAiKS.

Projekt byl finančně podpořen z prostředků Národního centra kultury (Narodowe Centrum Kultury) v rámci programu Kultura na síti (Kultura w sieci). Jeho organizátorem bylo sdružení Kultura na hranici (Stowarzyszenie Kultura na Granicy) z polského Těšína a jeho partnery Městská knihovna v Těšíně (Biblioteka Miejska w Cieszynie), Centrum pro kulturu a společnost z Brna, Polský institut (Instytut Polski) v Praze a České centrum ve Varšavě. Projekt se konal pod záštitou polského Svazu autorů a scénických skladatelů ZAiKS.