Polsko-české vztahy lze budovat mnoha způsoby. Příkladem takové aktivity je Cena Václava Buriana, jež se uděluje básníkům a kulturním činitelům, kteří se zasloužili o rozvoj středoevropského dialogu. Není náhoda, že její pojmenování upomíná právě na Václava Buriana – básníka, nakladatele a překladatele, jenž se jako málokdo jiný zasloužil o popularizaci polské kultury v České republice. Věrní fanoušci Kina na hranici si na něj možná vzpomenou také jako na hosta 13. ročníku festivalu.

Cena se každoročně předává v Olomouci, tedy ve městě, v němž žil a tvořil její patron. Letošní – už čtvrtý – ročník udělování cen proběhl 28. září.

Oceněný básník z Německa, cena publika pro Polku

Každý rok o cenu soupeří básníci ze čtyř zemí: Polska, České republiky, Slovenska a jednoho z německy hovořících států. V letošním roce to byli Max Czollek (Německo), Julia Fiedorczuková (Polsko), Lukáš Sedláček (Česká republika) a Peter Prokopec (Slovensko).

Porota, v níž zasedl mimo jiné – jako už každoročně – polský literární vědec a překladatel Leszek Engelking, neměla jednoduchý úkol. Jak prohlásil Tomáš Tichák, bylo to, jako by museli vybírat mezi „čtyřmi hudebníky, z nichž každý hraje na úplně jiný nástroj.“ Nakonec obdržel letošní Cenu Václava Buriana Max Czollek, cena veřejnosti pak putovala do rukou Julie Fiedorczukové.

Andruchovyč: mám moc rád české zdrobněliny

Krom toho se na akci uděluje také cena za přínos pro středoevropský dialog v oblasti kultury. Toto ocenění doposud obdrželi mimo jiné Poláci Aleksander Kaczorowski a Andrzej S. Jagodziński. V letošním roce jej získal ukrajinský spisovatel a publicista Jurij Andruchovyč.

Laureát ceny se vyznal ze své náklonnosti k českému jazyku – prohlásil, že slyšet jej v něm vyvolává téměř erotický zážitek a že je fascinován českými zdrobnělinami. Během besedy, kterou moderoval Aleksander Kaczorowski, hovořil Andruchovyč i o konceptu střední Evropy a o ukrajinském hledání identity. V diskusi se setkaly hned tři slovanské jazyky – otázky zaznívaly v češtině, načež byly pro hosta tlumočeny do ukrajinštiny, on však na ně odpovídal v polštině. To jen zdůraznilo středoevropský ráz celé akce.

Účastníci besedy se dále podělili o své vzpomínky na patrona ceny – barvitou a legendární postavu, na niž dodnes mnozí Poláci, kteří se zabývají českou kulturou a střední Evropou, rádi a s oblibou vzpomínají. Devátého října uplyne od smrti Václava Buriana už pět let.

[Anna Maślanka, přeložil Martin Veselka]
[Fotografie: Václav Burian na 13. ročníku festivalu Kino na hranici]