Ve filmu Davida Ondříčka se vrací psychedelický obraz, ve kterém se srážejí modře zářící částečky, které se pravděpodobně nacházejí uvnitř lávové lampy, aby na chvíli splynuly v jeden celek a pak se rozdělily a pluly dál. To je výstižná metafora citového života hrdinů filmu. Sledujeme peripetie několika mladých Pražanů, kteří se pouštějí do nestálých a nešťastných vztahů. Právě tak vypadá současná láska. Hořké vyznění je tu však zamaskováno v žánrové konvenci absurdní komedie. Vyprávění se skládá z řady anekdotických příběhů, v nichž je často hlavní rekvizitou joint. V Samotářích uvidíte Ivana Trojana v roli neurotického neurochirurga, který má rodinu, ale je připraven všechno opustit kvůli své staré lásce.
Piotr Mirski