Juraj Jakubisko, Československo, 1967
Na prahu třicítky Juraj Jakubisko debutoval filmem o lidech, kteří si uvědomují, že jejich mládí končí. Hrdiny filmu Kristove roky jsou dva bratři. Sledujeme, jak tráví volný čas vysedáváním u piva, opalováním u řeky a schůzkami s ženami. Oba muži spolu neustále vedou hovory plné odboček a žertů. Hovoří o své práci, o tom, co zažili, a o svých plánech. I přes bezstarostnou atmosféru v jejich slovech zaznívá smutek a pochybnosti. Film portrétuje obyčejný, každodenní život, ale není to realistické dílo. Ve stylistické vrstvě je zřetelná poetická citlivost režiséra a scény, kdy se protagonisté filmu baví, byly natočeny se surrealistickou volností. To vše je umocněno černobílou kamerou. Pečlivě komponované záběry vyplňuje světlo, díky kterému se svět někdy zdá světlý a radostný a jindy vyhaslý a vyprahlý.
Piotr Mirski, Czechosłowacka Nowa Fala, Kino Nowe Horyzonty
